Smlouva s ďáblem

6. srpna 2018 v 20:56 | Kira |  Deník citlivé puberťačky
A tak, vážení, skončila moje brigáda v Německu.
Zprvu bylo vše v pořádku - smlouva vyřízená první den nástupu do práce, jasné platební podmínky, osmihodinová pracovní doba.. hahahahaha. Pak se to ale začalo všechno kazit.

Ve smlouvě jsme měli, že nás platí 8 euro čistého na hodinu (mimochodem, v Německu je to minimální mzda). Musíte ale splnit normu 52 kilogramů za den - 20 krabic. Připomínám, že jsme začaly pracovat 26. 7., kdy bylo přes den 37 stupňů, plantáž byla napůl vysbíraná nebo uschlá, a nikoho nezajímalo, že nejsme z Polska nebo Španělska, takže nerozumíme, nebo že jsme nové, a tudíž nevíme, kam jít a co dělat. Náš maximální počet za dobu celého našeho krátkého pracovního procesu bylo 16 krabic - 40 kilogramů. Pak nás začali svážet na plantáže, kde na jednom keříku bylo osm borůvek, z nichž čtyři byly uschlé, dvě ožrané od šneků a ty dvě zdravé uprostřed keře zahrabané v trní ostružin. Za mocného křiku vedoucí, že musíte sbírat CADA UNA AZUL! (každou modrou, každou!!) vás poslali zpět, protože jste v keři plném trnů, kopřiv a hovad zapomněli borůvku (zatímco tam předchozí sběrač přišel o pár prstů).

Jelikož jsme bydlely mimo plantáž, musely jsme se každý den složitě doptávat vedoucích, kdy vlastně máme přijít další den. Sice nám v dalších dnech výrazně pomohl Whatsapp, ale vypadalo to tak, že jsme každý večer v polospánku čekaly u telefonu, aby nám napsaly, že máme další den přijet v šest. Druhé den ráno vstaneme ve 4:50, v 5:30 vyjíždíme na kole a ve tři čtvrtě jsme na plantáži. Tam nám na Whatsapp napíšou, že je mlha, a že začínáme o hodinu později. Hurá.

Složitou komunikaci jsme zvládaly, otravné cizince taky, vedro též. Pak k nám v sobotu přišly výplatní pásky a legrace skončila. Výčet měl ukázat peníze za 6 dní práce, z nichž jeden jsme měly volno. Přestože ale na plantáži každý den pracujeme MINIMÁLNĚ šest a půl hodiny (nepočítáme cestu autem a pauzu), za pět dní jsme dle vedení pracovaly zázračných necelých dvacet hodin. I dítěti na prvním stupni by došlo, že něco není v pořádku. Dle našich propočtů jsme za oněch 5 dní práce měly mít něco kolem 7,5 tisíce korun. A hádejte co? BUM! Byly jsme "jen" o tři tisíce vedle.

Dnes ráno jsme vyjely dřív připravené se pořádně poprat o naše zasloužené peníze. Přijely jsme, zodpovědná osoba nikde. "Je mlha, začneme o hodinu déle." zdraví nás první radostná zpráva dnešního dne. Čekaly jsme v kanceláři na příchod mé mladé jmenovkyně, která nám vypočítávala výplatu. Ta nám pak s radostí vysvětlila jejich způsob placení peněz.
Jakmile zvládnete normu, zaplatí vám tolik hodin, kolik jste si odpracovali. JESTLIŽE ale normu nesplníte (i když to není vaše chyba), proplatí vám jen určitou část hodin. Když jsme tedy zvládaly něco přes půlku normy, záhadně jsme tedy dostaly zaplaceno za 4 hodiny práce, přičemž jsme jich ale odpracovaly sedm. To, že je to nelegální, ovšem nikoho nezajímá - oni přece musí být féroví!

Jelikož jsem vášnivý člověk, upřímně mě to naštvalo. Využila jsem tedy své dramatické stránky osobnosti. Moje maminka měla před pár dny autonehodu - nic se jí nestalo, jen zadek auta se bude muset spravit. Volala jsem s rodiči a líčila jim svou politováníhodnou situaci, když nás s kamarádkou napadlo, že můžeme využít situace - tak jsem se tedy rozklepala, kamarádka kolemjdoucím vysvětlila, že moje maminka měla "právě" autonehodu, a že chceme jít domů. Nejdřív jsme se cítily blbě, ale bylo to založené na pravdě, a navíc - když vy----li s námi, proč nemůžeme my s nimi, že?

Nakonec jsme pořádně pročetly smlouvu, ve které samozřejmě nic o strhávání hodin/peněz nebylo. Kamarádky teta za nás byla ochotná bojovat až do konce, ale i po krátké výměně názorů nám všem došlo, že oni zkrátka tu stupiditu vlastního jednání nepochopí, peníze nebudou, oni neustoupí. "Ale to je přece jasné, že vám odečteme peníze!" - "Ale jakto, že to není ve smlouvě?"
Domů se tedy vrátíme s lehkým výdělkem cca 2 tisíc (5 tisíc padlo na cestu, pojištění, jídlo a peníze s sebou).

Vždycky jsem si říkala, že si vždy pečlivě pročtu smlouvu, abych nenaletěla. Zdá se ale, že ani přečtení smlouvy vás neuchrání před tím, co vám mohou v práci provést. Uvidíme, jak se to vyvine. Nejspíš to ještě bude zajímavé.
Přeju vám, ať nikdy nezažijete takové pracovní podmínky!

Vaše Kira
 


Anketa

Co mám psát víc?

Deník citlivé puberťačky 38.5% (79)
Dopisy panu X 8.3% (17)
Poezie 13.7% (28)
11:11 8.8% (18)
Příběhy 4.4% (9)
(Nejen) tramvajové romance 7.3% (15)
Záblesky romantiky 4.4% (9)
Úvahy 8.8% (18)
Témata týdne 5.9% (12)

Komentáře

1 yellowlight yellowlight | E-mail | Web | 6. srpna 2018 v 21:43 | Reagovat

Nojo - skopčáci. Rádi by si vzali "zpátky" sudety, dostali od nás omluvu a peníze, obsadili naše země svými firmami... (Ale počkat, to vlastně už udělali...) a zotročili nás přesně tím způsobem, o kterém mluvíš. Zatím se jim to naštěstí ještě nepodařilo.

Nu, nezávidím... Ale tak naštěstí život jde dál, člověk za něj přijde o mnohem víc peněz, které špatně investuje nebo utratí za blbosti, tak jsi aspoň o zkušenost bohatší, i když mě to mrzí, zkus to brát z té lepší stránky :)

2 Madame Luc Madame Luc | 6. srpna 2018 v 22:02 | Reagovat

Smlouva s ďáblem a brigáda na pekelnejch plantážích. To zní jako letní hororovka pro všechny studenty, naštěstí jsi zjistila, že vás okrádaj, dřív, než abys na to potom přišla pozdějc a byla z toho všeho ještě víc naštvaná. Pevný nervy!

3 klavesnicetuka klavesnicetuka | E-mail | Web | 6. srpna 2018 v 22:39 | Reagovat

tak to je fakt "radost":-(

4 Magda Magda | Web | 7. srpna 2018 v 9:13 | Reagovat

[1]: Ale prosimtě, tohle házení do jednoho pytle. V Německu jsem studovala, nikdo mě tam neojebal. Jsou to úplně normální lidi, jako kdekoliv jinde. A i jinde jsou lidi prostě kreténi. Třeba i tady v Česku jsou, dokonce i tady na blog.cz.

Jinak upřímnou soustrast, ale víš jak, nic tě nenamotivuje ke studiu tak, jako špatně zaplacená manuální práce :D

5 Kira Curatio Kira Curatio | E-mail | Web | 7. srpna 2018 v 9:25 | Reagovat

[2]: My budeme ještě bojovat! <3

[3]: Jo, dneska mi přišly peníze a buď mi banka pár stovek sežrala, nebo je to další překvapení.

[4]: Souhlasím. Ke studiu mě to docela namotivovalo, ale to, co jsem si za to jmění chtěla koupit, tak to už neplatí :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama