Zabíjím svým srdcem

31. prosince 2017 v 23:41 | Kira |  Deník citlivé puberťačky
Došlo mi, že jsem sama sobě největším nepřítelem. Že se musím neustále dožadovat odpovědí, zda jsem milována, jestli jsem hezká, jestli jsem přitažlivá. Neustále přemýšlím, neustále plánuji, a když něco není správně, šílím. Takovou dobu jsem sama sebe srážela za nejmenší škobrtnutí a teď mi dochází, že jsem to já, kdo mi ubližuje, že jsem to já, z koho mám strach.

A když na mě dnes opět zaútočila ta zákeřná část mojí mysli a začala mi tvrdit, že jsem za celý rok nic důležitého nezvládla, musela jsem jí oponovat. Neustále stojím na hraně sebelásky a sebezapření. Stojím s opotřebovaným štítem a nepřítel na mě tlačí vahou své existence - nepřítel ve mně, kterého se tak moc snažím zbavit.

Ale už se nechci dál ptát, jestli jsem krásná, sexy, milovaná. Nechci o sobě mluvit ošklivě, jen proto, že jsem na to zvyklá.

Jsem hrozně nemotorný člověk. Když procházím dveřmi, často vrazím ramenem do zárubně, protože nejsem z nějakého důvodu schopná brát v potaz celé své tělo. Všechno mi padá, spoustu věcí rozbiju. Je fakt sranda mě takhle sledovat. V práci jsem poznala ženu, která byla mým druhým já. Má dospělou dceru a vnoučka, ale vypadá na pětačtyřicet. Přemýšlela jsem, proč je mi tak hrozně sympatická - ta energičnost, rychlá mluva, ta živost a neohrabanost jejích pohybů - a pak mi to došlo. Je jako já. A to moje já se mi popravdě dost líbí.

Lidi neuměli přijmout moji citlivost. Možná je to zmíněnou citlivostí nebo i vnitřní nejistotou, ale tyhle dvě věci vytvořily emulzi, na kterou všichni moji "přátelé" měli přízračnou alergii. Nikdo mě neviděl. Neviděli dovnitř. Přejeli mě pohledem a řekli mi "Změň se." A tak jsem změnila svůj okruh přátel.
Našla jsem lidi, kteří mě naučili udělat si ze sebe legraci. Naučili mě se bránit, naučili mě přijmout moje špatné stránky (a neustále mi je připomínají, protože se rádi škádlíme). Ale hlavní je, že mě vidí. Přesto, že je neseznamuji se svými vnitřními pochody, vím, že oni mě vždycky budou vidět.

Jsem jaká jsem. Jsem citlivá, ubrečená, srdečná, odhodlaná, netrpělivá, tvrdohlavá a cílevědomá.
Hluboko uvnitř vím, že jsem drsná holka. Hluboko uvnitř se miluju, miluju svoje tělo a svou živelnou duši.
Miluju se a hodlám v tom pokračovat. Když člověk chce, zvládne všechno.

Já získám všechno, o co jsem se ty roky připravovala.
Je to můj boj. Je to moje ka.
A já ho přijmu s otevřenou náručí.


Doufám, že také vyhrajete všechny boje, které svádíte, a zvládnete všechny překážky na které narazíte - přeci jen, dokud jsme naživu, nikdy není pozdě. Mám vás moc ráda a doufám, že i v dalším roce mě budete navštěvovat. Já se zase na oplátku pokusím být produktivnější.

Miluju vás, vaše Kira
 


Anketa

Co mám psát víc?

Deník citlivé puberťačky 41.8% (77)
Dopisy panu X 8.2% (15)
Poezie 13% (24)
11:11 7.1% (13)
Příběhy 4.3% (8)
(Nejen) tramvajové romance 7.6% (14)
Záblesky romantiky 4.3% (8)
Úvahy 9.2% (17)
Témata týdne 4.3% (8)

Komentáře

1 German Music German Music | Web | 31. prosince 2017 v 23:54 | Reagovat

Přeji ti, aby byl nový rok 2018 plný úspěchů, zdraví, lásky, pohody a štěstí. :)
(`*•.¸(`*•.¸ ¸.•*´)¸.•*´)
«..Krásný nový rok 2018!..»
(,.•*´(¸.•*´ `*•.¸)`*•.,)

2 stuprum stuprum | Web | 1. ledna 2018 v 1:52 | Reagovat

Wau, ty spíš zabíjíš svým tělem!

3 Kira Curatio Kira Curatio | E-mail | Web | 1. ledna 2018 v 2:37 | Reagovat

[1]: Díky, nápodobně :)

[2]: Za domem mám les a v dílně lopatu :P

4 Mrtvá Duše Mrtvá Duše | Web | 1. ledna 2018 v 10:09 | Reagovat

to znám

5 hedd hedd | Web | 1. ledna 2018 v 18:06 | Reagovat

O jéje. Hlavně si nemysli, že v tom jsi sama. :)

Mně došlo, že pravá sebe-láska (i láska v druhých a k druhým) přichází až po přijetí. Po přijetí sebe sama, druhých do svého života.

Ať se ti taky daří, Kiro!

6 stuprum stuprum | Web | 3. ledna 2018 v 17:31 | Reagovat

[3]: Hezčí pozvání na chatu jsem od slečny ještě neobdržel. Pošli mi souřadnice, please!

7 Merullan Merullan | 3. ledna 2018 v 21:06 | Reagovat

Pochopení a přijetí sebe sama je jedna z nejdůležitějších věcí v životě! :) snad ti ta správná sebeláska vydrží co nejdéle a budeš se mít krásně! :)
Krásně napsané a držím ti palce, Kiro!
P.S.: Ty šaty ti fakt seknou! Palec hore :-D

8 Kira Curatio Kira Curatio | E-mail | Web | 4. ledna 2018 v 6:31 | Reagovat

[5]: Jde to ztuha, ale snažím se.

[7]: Hrozně moc děkuji, je to těžký, ale za pár let už budu trochu vyrovnanějším a normálně sebevědomým člověkem, doufejme :D
A děkuji, je to sice občas docela výzva se do nich dostat, protože byly poslední a jsou menší, ale to taky nevzdávám! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama