Bez tebe mi bude nanejlíp mizerně

25. září 2017 v 21:45 | Kira |  Deník citlivé puberťačky
Dovolte mi citát z Temné věže, mé oblíbené knižní série:
"I don´t like people. They fuck me up." (Jake Chambers)

Září se táhne neuvěřitelným způsobem. Možná je to proto, že čekám na peníze, co dostanu v říjnu. Pravděpodobnější ale je, že je to tím počasím. Můj kraj se vyznačuje neustálými přeháňkami, ale člověk se vždycky mohl těšit na babí léto. A kde je teď?
Venku se vznáší rozlitý mlíko a moji strašáci vytančí ze svých úkrytů, jakmile se ocitnu sama.
Matika, můj největší strašák, se mi už zase dostává pod kůži. Učitelka jede jako fretka na kokainu a s kamarádkou se nám chce brečet jen při pohledu na tabuli. Na druhou stranu, zdá se mi taková vyrovnanější, není tak studená a občas se i zasměje. Často mě bere k tabuli a doufám, že už trochu začíná přicházet na to, že nejsem tak blbá, jak vypadám.
K mému štěstí mám navíc úžasného doučovatele, který už pochopil mechanismy mého myšlení. Nejspíš to tenhle rok nebude tak horký.

Co ale nejsem schopná překousnout jsou lidi kolem mě. Kdyby měli konkrétní kecy na mě, asi mi to nebude lhostejné, ale je to pořád lepší, než když někdo začne mít kecy na můj vztah. Ano, vletěli jsme do něj po hlavě, ale nelituji jediného rozhodnutí. Ať si každý myslí, že jsem naivní holčička, co věří na osud a pravou lásku. Ale víte, bydlet s někým tak výjimečným a přicházet domů do jeho náručí, to je ta nejkrásnější část dne, společně s tou, když spolu usínáme. Je to člověk, kterému bych pomohla zakopat mrtvolu. Je to moje spřízněná duše, nejlepší kamarád, moje podpora, a člověk, ve kterém vidím svou budoucnost.

Když poznáte člověka, co vás trpělivě vede i po těch nejtěžších cestách a je s vámi i tehdy, když s vámi cloumají démoni vaší mysli, začnete myslet jinak. Když si ten člověk vždycky vybere vás a přestěhuje se za vámi přes půlku republiky, jediným vaším snem se stane, abyste zůstali spolu. Nikdo pro mě neudělal ani zlomek toho, co on.
Bylo mi řečeno, že mám být chvíli sama, abych se spravila. Jak? Nevystěhuju svoji životní lásku jen proto, že mi to radí někdo, kdo mě (nás) ani nezná.

Možná to zní zvláštně, ale on mi opravdu hrozně moc pomáhá se hojit. Když mám jeden z těch svých stavů, kdy se za mě na hodinu stane Viktoriin vodopád, přitulí se ke mně a je se mnou, dokud se neuklidním. Jsem smířená s tím, že jako stvoření s bohatým vnitřním životem mě budou vždycky přepadat pocity méněcennosti, ale vždycky po chvilce odejdou. Časem to bude lepší, časem se zformuju. A to, že mě kolikrát sbírá a skládá dohromady je důkazem, že je to ten pravý pro mě. Rok možná lidem přijde málo, ale pro mě je to něco výjimečného. Kolikrát mi to s klukem nevydrželo ani pár měsíců a ani jsem si nedokázala představit, že bych s tím člověkem měla kráčet životem.

A pak je tu on. Člověk, jehož ztráta by mě asi rozcupovala na kousky.
A jednou, až bude správný čas, pošleme všem co maj kecy, svatební oznámení.
Jsme dva blázni, co se našli, a jsme hrozně šťastní. A tak by to mělo být, ne?


Díky ti, můj hrdino.
Díky tobě můžu být lepším člověkem.
Navždycky tvoje.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Co mám psát víc?

Deník citlivé puberťačky 39.9% (59)
Dopisy panu X 8.8% (13)
Poezie 14.9% (22)
11:11 8.1% (12)
Příběhy 4.7% (7)
(Nejen) tramvajové romance 8.1% (12)
Záblesky romantiky 2.7% (4)
Úvahy 9.5% (14)
Témata týdne 3.4% (5)

Komentáře

1 snowy-christmas snowy-christmas | E-mail | Web | 25. září 2017 v 22:02 | Reagovat

Lidi co někoho neznají a montují se do jejich vztahu jsou většinou ti co závidí, nepotřebují vidět šťastné vztahy, protože závidí.

2 Kira Curatio Kira Curatio | E-mail | Web | 25. září 2017 v 22:10 | Reagovat

[1]: To je pravda :) Ale zase nebýt toho člověka, neměla bych článek, čehož si zase cením :) Děkuji za komentář! :)

3 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 26. září 2017 v 17:56 | Reagovat

krásné vyznání:-) to je láska!

4 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 27. září 2017 v 16:08 | Reagovat

Nádherné vyznání, vůbec se těch lidí kolem nevšímejte, vždycky to tak bývá - ti, co mají největší kecy, jsou sami se sebou absolutně nevyrovnaní.

(ps: Mockrát díky za komentář na mém blogu, jsem moc ráda, že se ti má tvorba líbí, také tě budu častěji navštěvovat - a ráda :))

LERI

5 Joina Joina | Web | 28. září 2017 v 10:03 | Reagovat

Tak tu matematiku taky nesnáším a to hodně.
Pěpně jsi napsala o svém vztahu :) Já jsem s přítelem taky rok a příjde mi to jako krátká doba ikdyž ve skutečnosti, to je jiný.

6 hedd hedd | Web | 30. září 2017 v 13:24 | Reagovat

Po dlouhé době jsem sem zavítala... Zdá se mi však, že jsme na tom podobně. Taky jsem do vztahu vletěla po hlavě a bez přemýšlení. Znali jsme se v té době 14 dní! :-D  Ale zítra spolu budeme 10 měsíců, a je to krásné. Taky mě nechává vybrečet ty své Niagáry, a i přes mé změny nálad drží se mnou.
A nesnáším, když si z něj / našeho vztahu někdo dělá srandu.

Přeju hodně štěstí a lásky, Kiro, ať jsi nadále šťastná! :-)

7 Kira Curatio Kira Curatio | Web | 1. října 2017 v 11:01 | Reagovat

[3]: Děkuji!

[4]: Rozhodně souhlasím, já jsem zkrátka ten typ člověka, co se nejdřív naštve a pak s odstupem dojde k uvědomění :D
Díky za komentář a že jsi přišla. Vážím si toho.

[5]: Já z ní byla téměř na prášky :D Děkuji. Ať vám to s přítelem dlouho vydrží a jste šťastní!

[6]: Jsem moc ráda, že máš vedle sebe takového člověka, hedd!  Doufám, že budete oba šťastní. A děkuji za milý komentář :)

8 stuprum stuprum | Web | 3. října 2017 v 14:15 | Reagovat

Kdo by s tvým tělíčkem nechtěl kráčet životem? :-!

9 Kira Curatio Kira Curatio | Web | 3. října 2017 v 17:22 | Reagovat

[8]: I ty lichotníku :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama