Osmý

19. srpna 2017 v 22:06 | Kira |  Dopisy panu X
Můj nejdražší,

jsem bez tebe tři dny a připadá mi, jako by uběhlo století. Mám to tu ráda, a přestože tu jsou omezené možnosti činností, příroda je tu naprosto okouzlující.
Nejsme zvyklí být od sebe, už ne. Když jsi dojížděl za mnou a mezi tvými návštěvami byly dvoutýdnové odstupy, zvládali jsme to. Zvládali jsme to do té doby, dokud jsme nepoznali kouzlo společného bydlení. Probouzení se vedle sebe se stalo neodmyslitelným rituálem, bez kterého se mi momentálně těžko existuje.
Zamilovat se do tebe bylo jako padat volným pádem. Než jsem si uvědomila, co se stalo, nebylo cesty zpět. Padala jsem do hloubek tvého hlasu, do záře tvých očí, a věděla jsem, že je to všechno správný. Už je to rok, co má mysl k tvému jménu kreslí srdíčko, a já se pořád nedokážu nabažit tvojí přítomnosti. Možná je to šílený, ale když jsem bez tebe, myslím na to, jak úžasný bude zas být s tebou. Když jsem mezi lidmi, těším se domů, až se podělíme o podrobnosti našich dnů. S tebou jsem ta nejšťastnější dívka na světě, protože díky tobě jsem našla všechno, o čem jsem kdy snila.
Všichni říkají, jak jsi úžasný, a já to vím. Vím to víc než kdokoliv jiný.
Protože mi vždycky necháš drobečky v pytlíku čipsů, protože víš, že je mám nejradši. Vždycky mě oblečeš do kabátu a usadíš mě na židli, a i kdyby byly mrazy, vždycky si sundáš mikinu, abys mě zahřál. Otevíráš mi dveře od auta. Vždycky s sebou nosíš náplasti, protože víš, že jsem tele, a kapesníky, protože mě znáš. Když brečím, jsi trpělivý, a usmíváš se na mě a říkáš, jak jsem krásná.
Když jsem chodila unavená z fabriky, dělal jsi mi jídlo a staral ses o mě. (A děláš nejlepší tousty na světě)
Neustále ses o mě staral. Vždycky ve mně vidíš něco krásnýho, i když to musí být občas dost těžký. Chci být pro tebe to samé, čím jsi ty pro mě. Jen myšlenka na tvou ztrátu mě niterně rozkládá, protože si nedokážu představit muže, co by se ti mohl rovnat. Nedokážu si představit ten pocit, kdy by se naše cesty rozdělily a já bych tě už nikdy nevyhnala z hlavy, srdce, z žil. Ano, jsi část mě, (i když si nepamatuješ, jakou máš krevní skupinu) a bez tebe bych to už zkrátka nikdy nebyla já. Přirostli jsme k sobě tak pevně, že by rozdělení stálo víc než jen pár odřenin.
Víš, už bych nemohla žít bez tvých rozespalých očí, když se ráno vzbudíš a marně se snažíš probrat. Bez tvých rukou natažených do hrdinské pózy (protože vím, že i ve spánku zachraňuješ světy). Bez toho roztomilého úsměvu, když zavrtáš obličej do polštáře. Bez tvého smíchu, když řeknu naprostou blbost. Bez tvého nádherného hlasu, který mě provádí dobrým i špatným.
Bez tvé nádherné duše, kterou miluju každý den víc a víc.
Chtěla bych provést nějaké velké gesto, napsat ti vyznání na oblohu, složit písničku, splnit ti životní sen, chtěla bych udělat něco, co by ti dokázalo, že tě miluju až do morku kostí.
Chci být navždycky tvá. Chci přestat řešit, co říkají ostatní, a vzít si tě, i kdyby to mělo být na radnici se svědky, protože na svatbu nemáme peníze. Poslouchám písničku, co by mohla být naše svatební, a doufám, že se mi nepodaří tě od tvé žádosti odradit (protože oba víme, že jsme si souzeni, a oba víme, že budeme spolu). Pamatuješ na moje taneční? Jak jsme procházeli městem a lidi se na nás smáli a říkali, že jsem krásná nevěsta?

Chci to s tebou zažít doopravdy. Chci být matkou tvých dětí, chci být tvoje opora, tvoje nejlepší kamarádka, tvoje napořád. A ať si každý myslí co chce, ať si každý myslí, že jsem praštěná a naivní holka, protože v tvém náručí jsem chráněna před vším zlým. Jsi můj strážný anděl, jsi můj muž v uniformě, moje inspirace, moje opora, můj nejlepší kamarád, moje pravá láska, jsi moje ka. Jsme ka-tet. A věřím, že navždy zůstaneme, protože oba víme, že to takhle má být.
A být tvou ženou bude to nejkrásnější, čím se kdy můžu stát.

Tvoje napořád
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jana Jana | E-mail | Web | 20. srpna 2017 v 7:33 | Reagovat

Zvládla bys tohle říci mu do očí? Pokud jo, máš můj neskonalý obdiv ... Já se i po letech strašně těžko slovně vyjadřuji, stydím a moc nemluvím - ale tohle jako bych psala tomu svému Princi já sama :)

2 Kira Curatio Kira Curatio | E-mail | Web | 20. srpna 2017 v 11:06 | Reagovat

[1]: Moje ústní vyjadřování nebývá nic moc, i když se kolikrát snažím, stejně nám to jde oběma líp, když píšeme :) Nedokážu to zkrátka tak dobře poskládat, když mluvím. Jsem koktající a zasekávající člověk, ale mám celý život na to, abych to zlepšila :) Děkuji za komentář :)

3 Jana Jana | E-mail | Web | 20. srpna 2017 v 11:18 | Reagovat

[2]: Popravdě jsem ráda, že ten problém nemám sama :) trochu mne to uklidnilo :)

4 Kira Curatio Kira Curatio | E-mail | Web | 20. srpna 2017 v 11:30 | Reagovat

[3]: Naštěstí se mi tyhle trapasy stávají hlavně na veřejnosti, ale před ním jsem klidná. Nestává se to jen mě, takže se tomu umíme společně zasmát :) a betaverze tohohle dopisu na něj chrlím vždycky, když je potřeba. Jednou za čas je ale fajn to sepsat, aby to mělo hlavu a patu :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama