Z(a)bouchnutá

21. ledna 2017 v 23:47 | Kira |  Příběhy
Naposledy viděla Jackie svého bývalého přítele před měsícem.
Potkala ho v hospodě kde se poznali, kam chodili a kde se také rozešli - on tam byl ze zvyku, ona z nostalgie. Jeho oči se dlouho propíjely do jejích, dokud se kurážně nepřesunula a sedla si naproti němu.
"Ahoj."
"Ahoj, krásko."
Nepromluvili ani slova. Občas se dotkli ruky toho druhého a v němém, téměř snovém úžasu na sebe hleděli a propadávali se časem. Snažila se v jeho očích vyčíst stesk nebo jakoukoli známku postrádání. Co on hledal v jejích už si mohla jen domýšlet. Možná osud pozdvihl její ruku a pohladil ho po tváři.
Později vyšli ven a stáli naproti sobě jako dva lidé, co jsou nuceni říct si sbohem. Jeho oči byly příliš krásné, aby se do nich její duše zase nezačala nořit. Chvíli bloumala nad tím, jestli je tohle zase dá dohromady. Jackie mu v tu chvíli chtěla říct, že ho miluje. Oba se k sobě přiblížili toužící prolomit tu vzdálenost. Když se líbali, posilněna alkoholem už nepřemýšlela nad ničím.
"Chyběl jsi mi." řekla. Chvíli se na ni díval a pak ji lačně políbil.
Bála se, že to s ní vzdává, a že chce jen fyzicky dokončit něco, co už je pryč. Přesto ho ale nedokázala nechat teď odejít.
Chytil ji za ruku a ona ji stiskla a vedla ho po schodech a zdálo se to, jako by tak kráčeli celou věčnost. Když vešli do jejího pokoje, temno pohltilo celý svět a on, jakmile zabouchl dveře, začal s opileckou rychlostí svlékat své kalhoty. Netušila, zda svléká své city, nebo jen své tělo, zdál se jí tak podivně zaujatý a nevěděla, zda nedělá chybu. Přála si ho jen duší přimknout k sobě - a tak ho dlouze políbila a nechala ho, ať si s ní dělá, co bude chtít - jako kdysi. V nekonečným zmírání těl si uvědomila, že už necítí takovou tu hmatatelnou lásku proudící celým tělem, ale jen chabou ozvěnu jejich konce a dvě těla, co jsou strašně daleko. Začala se cítít jako věc - věc, co prohrála boj o znovuvzplanutí jeho citů.
Brzy začalo svítat a on padl vysíleně vedle ní. Propletl prsty s jejími a zadíval se na ni.
"Víš, vždycky jsem věděl, že jsi ta moje souzená."
A najednou nevěděla, co mu říci. Po chvíli vstal, zakryl si rukama rozkrok a ji to zabolelo. Vždycky se před ní styděl, i když už spolu byli dlouho. Nikdy se jí neotevřel, neodhalil, a pak prostě odešel. Slíbil, že se ráno vrátí.

Když otevřel dveře, už byla vzhůru. Zvedla se na loktech a on se zarazil při pohledu na její prsa.
"Proč jsi?..." zeptal se a tvářil se nechápavě a překvapeně zároveň. Stručně mu sdělila, co se stalo, a on jen mlčel.
"Budeme dělat, že se to nestalo."
"Ale..."
"Už jednou jsi to ukončila, vzpomínáš?"
Jeho hlas dozníval pokojem a pak byl pryč. O týden později se zabil na motorce.

Na jeho pohřbu se sešli kamarádi a jeho tehdejší přítelkyně. Pár dalších dívek také plakalo více, než by se mohlo zdát normální a nakonec se před jeho rakví odehrála zajímavá rvačka. Jackie se ale vypařila jako první, protože jí nebylo dobře.

Zrovna zvracela do mísy, když si vzpomněla, že měla dostat měsíčky. Jelikož byla typicky vynervovanou dívkou, skočila si pro test. Lékárnice jí konejšivým hlasem vysvětlila proces a Jackie bylo najednou tak smutno, že zatoužila ji obejmout. Překonala se a zaplatila svými posledními penězi. Když odešla, lékarnice se za ní zadívala se smutným úsměvem.
Nechápala, že život může bejt tak ironickej. Sedla si na studený kachličky v koupelně a čekala, až se na testu objeví čárka. Najednou se jí vybavila ta poslední noc s bývalým a začala plakat. Na testu vyskočily dvě čárky.
Svět se zbořil a pak pocítila vlnu hmatatelné lásky. Věděla, že to dítě miluje víc než všechno, ale přesto ho nemohla přivést na svět. Dala hlavu do dlaní a oknem sem dolehl vzdalující se zvuk motocyklu.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Lol Lol | 22. ledna 2017 v 8:44 | Reagovat

Krásný příběh.Všechna čest :-)

2 Eliss Eliss | Web | 22. ledna 2017 v 8:55 | Reagovat

Nádherné, smutné, ten konec mě dostal. Já bych si to dítě za těch okolností nechala...

3 Lusi Lusi | E-mail | 26. ledna 2017 v 8:50 | Reagovat

Moc pěkný příběh a hlavně dojemný, málem jsem se při té hodině informatiky rozbrečela. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama