Pubertální hypochondr

30. ledna 2017 v 20:45 | Kira |  Deník citlivé puberťačky
Možná mě v minulým životě brutálně zamordovali, nevím.
Vím jen to, že fyzická bolest je snad mým největším strachem.
Už asi pátý den beru prášky. Moje mamka byla zezačátku zásadně proti, ale nakonec se to jevilo jako menší zlo. Představa každoměsíčního záchvatu paniky a následného nakupování těhotenských testů už sama o sobě byla dost vyčerpávající.
Kdysi dávno mi mamka ukazovala články v nějakém takovém tom časopisu o kytičkách, kamíncích, dušičce a podobně. Phoenix? Hypogryf? Lesní víla? Měsíček? Něco takového. Vyplývalo z toho něco ve smyslu, že po jakési antikoncepci zemřelo tolik a tolik lidí a po čtení další podobné literatury se podle ní antikoncepce zdála být horší, než Kim a Trump dohromady.
Časem ale uznala, že to takhle bude lepší.

Poslední dobou tu v Libereckým kraji pořád něco řádí a člověk neví, jestli jít do školy, nebo zůstat doma. Nakonec to rodiče rozhodli za mě a šla jsem. Ve škole jsem byla seřvána angličtinářkou, protože jsem si utřela nos do kapesníku. Nechápu, co je tak nesrozumitelné na tom, že na gymplu se kvůli rýmičce nevyplatí marodit.
Po tom, co jsem si před nedávnem četla příbalový leták oněch prášků (mohla bych do něj zabalit mého dvanáctiletého bratra) a ve vedlejších účincích jsem našla snad všechno, co se vám v životě může stát. Od té doby, co to beru, mě bolí břicho. Dneska se ještě k tomu veselí při cestě domů připojila noha a bolest mi pulzovala celým kotníkem. Samozřejmě jsem si okamžitě diagnostikovala krevní sraženinu, která mi v rozmezí od pěti minut do několika hodin způsobí infarkt, já umřu a můj vyvolený zůstane sám. A nepůjdeme na Good Charlotte.

Pustila jsem si do sluchátek nějakou hudbu, ale dokázala jsem vnímat jen své iracionální strachy a snažila jsem se nerozbrečet. Když jsem konečně dorazila k mamce, zasypala jsem jí několika větami následovanými "Já nechci umřít, já nechci umřít, bůůů." Mamka mě uklidnila během pěti minut.

Takže asi tak. Myslím, že se dám na medicínu.
Už jen proto, abych přestala takhle vyšilovat.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Co mám psát víc?

Deník citlivé puberťačky 39.3% (57)
Dopisy panu X 9% (13)
Poezie 15.2% (22)
11:11 7.6% (11)
Příběhy 4.8% (7)
(Nejen) tramvajové romance 8.3% (12)
Záblesky romantiky 2.8% (4)
Úvahy 9.7% (14)
Témata týdne 3.4% (5)

Komentáře

1 padesatka padesatka | E-mail | Web | 30. ledna 2017 v 20:56 | Reagovat

Tak Ty jsi dobrá panikářka, no jo, mladá holčina, máma zachrání... :-)
Od toho ty mámy jsou, Žáček má pravdu..!

2 gitty93 gitty93 | E-mail | Web | 31. ledna 2017 v 9:48 | Reagovat

takže...v Liberci teď řádí gang, co prodává krevní sraženiny? to je ale strašné

3 Kira Curatio Kira Curatio | E-mail | Web | 31. ledna 2017 v 10:19 | Reagovat

[1]: Jsou nejlepší :)

[2]: V Liberci seženete všechno! :D

4 Johnny Johnny | Web | 30. března 2017 v 16:24 | Reagovat

najlepšie je, keď ti predpíšu voňavé sviečky a nechajú okolo teba tancovať šamana. Alebo nad tvojím telom rituálne zapália sošku bohyne plodnosti, aby sa ťa jej moc nikdy nedotkla :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama