Čekající

7. června 2016 v 21:01 | Kira |  Příběhy
Zápach nemocnice se jí zarýval až do mozku. Běžela po lesklém linoleu v přítmí chodby a cítila, jak se k ní lepí šaty potem. Matně si snažila vybavit, co jí říkala žena na informacích, ale svět se jí sléval v povlávající proužky šíleného strachu a vyčerpaná žena sedící za pultem se smrskla v rozmazaný moment, který okamžitě pominul. Zářivky na stopě s bzukotem poblikávaly. Vyčerpaně si sedla na nepohodlné plastové sedátko.
Hodiny odbíjely půlnoc a ona netušila, zda je stále živý.
Snažila se rukou upravit rozcuchané vlasy, ale roztřesené prsty ji neposlouchaly.
Nervozita a strach nahlodávaly její duši, zatímco se do ní každá další vteřina zavrtávala jako zrezivělý hřebík.
"Lásko, přijali mě." řekl jí kdysi šťastně a obejmul ji.
"To je skvělý!" zavýskla, ale pak její úsměv ve skrytu jeho náruče pohasl.
Nikdy mu to nechtěla dovolit, ale on si to rozmluvit nenechal. Když po něčem toužil, chtěl to celou svou bytostí. Když dosáhl svého, přicházel domů ztrhaný a špinavý, ale v jeho očích poskakovala jiskra.
"Jsem hrozně šťastný, víš to?"
Ticho teklo po stěnách a odkapávalo na čistou podlahu společně s jejími slzami.
Vzpomínala na tu dobu, kdy spolu chodili na louku a pozorovali hvězdy. Všechno bylo tak romantické - měli oči jen jeden pro druhého. Každou noc si přivlastnila celou deku, a přesto vedle ní spával rád. Občas přišla z práce a on čekal ve dveřích s růží. Usmála se. Lehce se dotkla snubního prstenu.
"Miláčku, vždyť já už tě skoro vůbec nevidím."
"To se změní, krásko. Máme toho teď hodně."
Byl tak vyčerpaný, že usínal na gauči. Nechtěl, aby ho budila, a tak lehávala sama. Už neměla koho okrádat o deku.
Při pohledu na prázdnou chodbu se jí vybavilo nedělní ráno, kdy venku pršelo a byla mlha. Stála u okna s šálkem čaje a čekala, až za ní přijde. Místo toho našla jen prázdný věšák. Žádná zpráva. Jen nedovřené dveře a prázdný byt.
"Krásko, co se děje?"
"Chci, abys tam skončil."
Ta práce. Brala mu ho kousek po kousku. Na posteli lehávali jako dva cizinci. Cítila, že prohrává. Už se na ni nedíval tak, jako dřív. Oheň byl jeho láska i nepřítel. Ochrana a nebezpečí byly jeho milenkami. Hořký strach ji dusil každým dnem víc, zatímco on byl čím dál odvážnější.
"Dobrá, skončím," řekl, "ale dej mi jeden den."
To odpoledne připravovala dárek k výročí. Pekla jeho oblíbený čokoládový dort a zpívala si u toho staré písničky. Chystala stůl na romantickou večeři, uprostřed ležela malá krabička s dárkem. Pak zazvonil telefon a všechno se rozsypalo.
Svíčky, večeře, výročí. Všechno se rozplynulo v dusivém nemocničním vzduchu, který plnil její útroby jako lepkavý sliz.
Možná se nám podaří ho zachránit.
Otevřely se dveře a ona pohotově vyskočila.
Snažila se něco vyčíst z doktorovy tváře, ale všechno viděla rozmazaně, a tak jeho jednotvárný, nic neříkající obličej řekl:
"Pojďte."
Klopýtavě prošla dveřmi.
Ležel na lůžku, popálený a přitom mrtvolně bledý. Ruku a obě nohy měl v sádře, přes oko se táhl zakrvácený obvaz.
"Miku!" vykřikla a přiběhla k posteli.
Doktor se na ni zahleděl.
"Je?..." hlesla.
Zavrtěl hlavou a ukázal na přístroje. Jeho srdce stále bilo.
"Miku, ty praštěnej, hloupej blázne." zašeptala láskyplně. Ležel bez hnutí, hruď se sotva zvedala.
Jeho rty se po chvíli lehce pohnuly.
"Možná blázen, ale chyběl bych ti." zašeptal svým hlubokým hlasem.
Usmála se a zadívala se mu do očí.
"Miku, budeš táta."
Zavřel oči, a když je otevřel, leskly se.
Znepokojeně si sedla na kraj postele a pohladila ho po tváři.
"Co se děje, Miku?"
"Jsem hrozně šťastný, víš to?" ♥
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sariklen Sariklen | Web | 7. června 2016 v 21:15 | Reagovat

Wow, to je úžasně napsaný... Originální spojení jako "ticho, které odkapává na zem"... celé to na sebe hezky navazuje, nic nikde nedrhne. Fakt se mi to líbí! :)

2 Kira Curatio Kira Curatio | E-mail | Web | 7. června 2016 v 21:34 | Reagovat

[1]: Děkuji, hřeje mě to <3

3 Vědmi Vědmi | Web | 8. června 2016 v 19:21 | Reagovat

Je to skvělý ^^

4 Kira Curatio Kira Curatio | E-mail | Web | 8. června 2016 v 20:13 | Reagovat

[3]: Děkuji <3 <3

5 howtostaysingle howtostaysingle | Web | 8. června 2016 v 20:50 | Reagovat

Jsi neuvěřitelné šikovné děvče, fakt že jo :)

6 Kira Curatio Kira Curatio | E-mail | Web | 8. června 2016 v 21:02 | Reagovat

[5]: Ani nevíš, jak moc mě to těší  <3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama