Druhý

23. dubna 2016 v 23:58 | Kira |  Dopisy panu X
Drahý X,

sněží. Část mé mysli touží po tom vylézt oknem na střechu, lehnout si a nechat se zapadat vločkami. Jsem ve zvláštním stádiu, kdy mě nic nebaví a cítím se podivně neúplně. Možná to je ten důvod, proč mám v lásce smůlu - druh mužů, který preferuji, se nejspíš nechce zahazovat s pubertální kopou emocí a nejistoty. Jedna tající vločka.

Why don't you go back to sleep?
Why don't you dream about me?

Nejvíc se bojím osamělých nocí. Venku sněží a všude je zima. V mysli se mi stále přehrávají scény z příšerného filmu, kvůli kterému nemůžu spát. V takových momentech je samota nejtěžší. Když se v noci vzbudím, jsem to jen já, jedno srdce a ticho. Žádná změť končetin, pevné objetí ani lehký polibek na tvář, zatímco ten druhý spí.
Za všechny peníze na světě, za všechny neřesti a příjemné závislosti, za cokoliv bych si na oplátku vzala jen to, abys tu byl.

Bojím se, řekla bych.
Pojď sem, řekl bys a chytil bys mě do náručí.
Hele, sněží.

Pořád sněží.
Třeba i u tebe. Třeba i ty teď někde taješ..

tvoje Kira
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama