Vstaň, leť, hned teď

28. března 2016 v 18:32 | Kira |  Úvahy
Ležela jsem v posteli, zírala do stopu a hlavu plnou napiš tak sakra napiš zbytečných myšlenek. Došlo mi, že mě ani tak neštve, že jsou šťastní ostatní, ale že neustále fňukám nad tím, jak je mně. Chybí mi blízkost. To je to, co mě trápí.
Zase jsem si připadala jako ta holka s řetězy na kalhotech a namalovanýma očima v sedmý třídě, která útěchu nacházela v písních od Green Day (a Jesus of Suburbia byla její hymnou).

A víte co?
Proč bych měla pořád fňukat? Je snad svět bez přítele nebo nejlepší kamarádky horším místem? Tolik jsem se zaměřovala na svůj žal, že jsem neviděla, co všechno mám. Sakra, vždyť já mám tak skvělej život. Jsem zdravá. Mám rodinu, pro kterou bych udělala všechno, žiju v krásným domě na úžasným místě, všude kolem je les, mám svůj úžasnej pokoj, mám co jíst a co pít, chodím na dobrý gympl a mám jistotu práce. Kolik lidí tohle může říct?

Když na mě kdysi přišlo sluníčkové období (neboli vrchol horské dráhy) napsala jsem si seznam. Seznam věcí, který bych měla plnit. Tak trochu jsem na něj zapomněla.


Hodlám to změnit. Ne, už tady nebudu fňukat jako doposud. Nenašla jsem sice žádnou spřízněnou duši, ale jednou ji najdu. Hodně věcí mě dokáže položit, ale pak se ve mně nahromadí spousta sil a vzepřu se - jako teď. A to jsem nezastavitelná.

Lidi, ať už tohle čtete smutní, veselí, nešťastní, bezradní nebo sami;
Nevzdávejte se!
Seberte se a začněte něco dělat. Teď hned. Nenechávejte si život protéct mezi prsty. Přesto, že sebou život nese smutky, zklamání a pády - vždycky se dá bojovat.
A ať už je to jen východ slunce, nový komentář na blogu nebo zavrnění kocoura, každý má něco, díky čemu se může usmát.

Sebelítosti už bylo dost! Strhávám si z očí pásku - už nebudu melancholicky prospávat dny a čekat na zázrak. Ty se totiž nedějí úplně samy.
Nebuďme slepí, pojďte, utřeme slzy a jedeme dál!
Nic nás nezastaví.

Vaše o trochu silnější Kira
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 TheHiddenOne TheHiddenOne | 28. března 2016 v 18:40 | Reagovat

Jako balzám na duši, jen tak dál a hodně zdaru do budoucna :)

2 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 28. března 2016 v 18:54 | Reagovat

Úžasný článek! Lidi by si opravdu měli cenit každičké sekundy, protože může být ta poslední...
Jinak obecně se prý tvrdí, že lidi najdou svou opravdovou drahou polovičku až najdou tu svou polovičku v sami sebe :)

3 Kira Curatio Kira Curatio | Web | 28. března 2016 v 18:55 | Reagovat

[1]: Děkuji <3 Nápodobně! :')

4 Kira Curatio Kira Curatio | Web | 28. března 2016 v 18:57 | Reagovat

[2]: Děkuji moc! Aneb všechny smutky jsou pro něco dobré :) Naštěstí se mi od té zmíněné sedmé třídy můj vztah k sobě samotné mnohem zlepšil. Člověk se jen nesmí nechat převálcovat těmito smutky a umět se jim postavit.

5 Madame Luc Madame Luc | Web | 28. března 2016 v 23:25 | Reagovat

Je úžasné, jak odhodlaně a cílevědomě zníš. Znám ten pocit, ten pocit všemohoucnosti a síly (trochu jako přechod z deprese do mánie), akorát u mě nemá nikdy delšího trvání. Je to zkrátka mnou. Chvilku dobře, chvilku špatně.

Budu ti držet palce, ať se ti podaří vše, co si zamaneš. Určitě to nebude lehké, ale podle toho, co píšeš, se mi zdá, že ses rozzářila a vnitřně zesílila. Asi teď záříš o trošku víc než všichni ostatní :)

Zrovna dneska jsem nad spřízněnými dušemi přemýšlel a jsem toho názoru, že každý nemá jenom jednu, ale hned několik, jen asi trvá delší chvilku, než je v životě nastřádá. Užívej si tedy každý okamžik, sni, objevuj sebe samu a tvá spřízněná duše se nakonec vyhoupne ze stínů a objeví se :)

6 Kira Curatio Kira Curatio | Web | 28. března 2016 v 23:44 | Reagovat

[5]: Děkuji, ano, taky to přiřazuji k depresi a mánii. Bohužel, můj život je zkrátka horská dráha.
Snažím se, moje největší výzva je zkrátka ten boj se samotou.
Bohužel, zrovna se však nacházím v období nesmírného osamění, ale snad jednou někoho najdu. Bylo by to skvělé.

7 Lone Howler Lone Howler | E-mail | Web | 29. března 2016 v 19:57 | Reagovat

Je neskutečné, jak fakt chceš a jdeš do toho, já tak silná nejsem. Kašlu na učení, poslouchám smutné songy, brečím celé noci jen kvůli tomu, že si mě už skoro nevšímá, i když tu je nějaká ta minulost a nějak se přes to nedokážu přenést. Ale taky musím, díky bohu za tvoje skvělé motivační články i to mi trochu pomohlo, protože mám taky vlastně dobrý život. Jsem na vysněné střední, mám práci, mám rodinu, jsem zdravá a máme útulný byteček, minulost byla sice perná, ale teď to zvládáme. Proč si toho nevážím více a zaobírám se nějakým klukem, který mi za to nestojí? :-x hrůza, každopádně jako vždy úžasný článek, který stojí za to, si přečíst.

8 Kira Curatio Kira Curatio | Web | 29. března 2016 v 20:31 | Reagovat

[7]: Ach <3 Děkuji! Přeji ti, ať Zůstaneš silná. Všechno to zvládneme! :3

9 basnesmutnekrasne basnesmutnekrasne | 30. března 2016 v 16:34 | Reagovat

Moc pěkné, přeju ti spoustu síly ! :-)
Líbí se mi jak píšeš ;-)

10 Kira Curatio Kira Curatio | E-mail | Web | 30. března 2016 v 16:46 | Reagovat

[9]: Děkuji moc! :')

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama